Moje praxe v Německu

6:00:00


Nemohu uvěřit, že už jsou to 2 roky co jsem odjela celá nervózní na svou první zahraniční praxi do německého hotelu.
Všechno začalo, když jsem ve třetím ročníku přestoupila na střední odbornou školu s oborem cestovní ruch. Již od září nás všichni upozorňovali, že vyjedeme na 14denní praxi do Německa. Moje myšlenka v tu dobu byla: „panebože, vždyť jsem dosud na žádné praxi nebyla natož v zahraničí.“
V únoru 2015 na mě přišla řada, a mohla jsem být proškolena a získala jsem tak německý potravinářský průkaz. Protože budeme pracovat v hotelu a tam je potřeba o mít. Těsně předtím jsme dostaly oblek do kuchyně (bílé kalhoty, tričko) a oranžovou košili a kravatu. A mohly jsme vyrazit. Jely jsme holky (do jednoho hotelu a další dvě do druhého hotelu). Naneštěstí jsme jely zrovna, když jsme měli jarní prázdniny). Achjo.
Nastal den D a ráno jsme vyjeli do Německa. Naštěstí jsme jeli jen kousek od českých hranic, a tak to taková dálka nebyla. My jsme bydlely v krásném 4 hvězdičkovém hotelu s názvem Posthotel Rattenberg u města Cham. Musím uznat, že jsem v lepším hotelu nikdy nebyla ani nebydlela.
Náš pokoj sice mezi ty nejkrásnější a nebyl určený pro hosty. Ale nic nám tam nechybělo. No vlastně chybělo, a to byla koupelna. To jsem byla i trochu zaskočená. Samozřejmě jsme se byly hned zeptat, kde je. A odpověď, no musíte chodit po směně přes kuchyň do koupelny. To nám přišlo asi nejvíc legrační.

A jak probíhaly naše dny?
Já, jelikož studuji cestovní ruch jsem pracovala v restauraci a moje spolubydlící studovala kuchaře, tak pracovala v kuchyni. Moc jsme se tedy nepotkávaly, jen na snídaních, obědech a večeřích.
První den, co jsme přijely, jsme obě nastoupily na plac. V restauraci jsem uklízela nádobí ze stolů po snídani, a pak jsem ho dávala na své místo. Poté jsem vyluxovala celý prostor, utřela prach a stoly. A prostírala na večeři, což mě bavilo nejvíce. Prostě to bylo něco jiného. Příbory – palec od hrany stolu, vidličku na salát, předkrmovou vidličku a vidličku k talíři. A pak nůž, předkrmový nůž a lžíci. A na dva talíře nějakou krásnou variaci skládaného ubrousku. Někdy jsem pomáhala na baru dělat nápoje, nebo jsem obsluhovala hosty. A tak probíhaly skoro všechny moje dny. Začínala jsem ráno v 9 a končila v 18 hodin. Byla to dlouhá směna, celý čas jsem stála na nohou.
Myslím, že poslední dva dny jsem dokonce začínala v 7 hodin, kvůli tomu, že jsem se dostala uklízečkám pokojům“. Což byla pěkná zkušenost. Převlékala jsem hostům postele, luxovala jsem podlahu a dávala je do stavu, kdy je hosté uvidí poprvé. Byla to práce tak na 5 hodin. Poté jsem měla celé odpoledne volno a předvečer jsem opět nastoupila do restaurace.
Každý večer jsme byly velmi unavené, ale prožily jsme skvělé večery smíchu, když jsme dávaly do limonády s bublinkami šumáky, které pěkně bublaly. Jednou se však poštěstilo, že jsem se dostala i do bazénu. Což bylo naprosto skvělé uvolnění.

Jeden den, myslím, že to byla sobota, jsme měly volno a odvezly nás do města Cham, kde jsme měly celý den volno. A jak jinak ho využít než, že jsme šly do nákupního centra, které bylo asi 30 minut vzdálené od centra.
To by sem nebyla, aby se něco neudálo. Na začátku června 2015 jsem svojí praxi ještě odprezentovala před hosty z Německa a před ostatními žáky.
Nakonec jsme celý projekt, který zprostředkovávala naše škola ukončili krátkým filmem, který jsme točili do soutěže. Byly to zábavné scénky. A vy se na to můžete samozřejmě podívat.


Tak abych to nějak shrnula.

  • Zaměstnanci byli úžasní, velmi se nám s nimi dobře spolupracovalo, vždy dokázali pomoci nebo něco objasnit, ukázat.
  • Celá praxe nás velmi obohatila ve zkušenostech.
  • Podívaly jsme se do velmi luxusního hotelu a zjistily jsme, jak to tam chodí.

You Might Also Like

0 komentářů

Instagram

Populární příspěvky